e-mail
: brezova.animal@worldonline.cz
Autorka se snaží
tímto článkem přispět ke zvýšení všeobecné informovanosti široké veřejnosti o
tomto významném počinu na poli ochrany životního prostředí evropského
kontinentu.
Základní principy a typy území
Vznik seznamu evropsky významných území
Natura 2000 – postrach nebo přínos?
Složitost procesu přípravy Natura 2000
Politický nebo odborný přístup ?
Natura 2000 – prostředek porozumění
stát-občan?
Přehled stavu přípravy soustavy Natura 2000
A. Identifikace
problematických oblastí, návrhy řešení
D. Naplňování směrnice o
stanovištích v ČR
E. Natura 2000 v ČR –
výzva pro všechny
Natura 2000 je pojem zavedený
směrnicí EHS č.92/43 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a
planě rostoucích rostlin, která říká : „Pod názvem Natura 2000 bude vytvořena
souvislá evropská ekologická soustava zvláště chráněných oblastí. Tato soustava
složená z lokalit s přírodními stanovišti uvedenými v příloze I
a stanovišti druhů uvedenými v příloze II, umožní zachovat, nebo tam, kde
je to vhodné, obnovit typy přírodních stanovišť a stanovišť druhů na úroveň
stavu příznivého z hlediska ochrany. Natura 2000 zahrne i zvláště chráněné
oblasti klasifikované členskými státy podle směrnice č. 79/409/EHS.“
Natura 2000 je myšlena jako
sice ucelená, ale nepropojená soustava specifických chráněných území, proto se
všude zavádí pojem soustava a ne síť, jak by z přesného překladu mohlo
vyplývat.
Směrnice byla přijata v květnu r. 1992, a do r. 2000 se předpokládalo od členských států, že předloží úplné národní seznamy lokalit navrhovaných do soustavy, ale nestalo se tak, neboť z časového hlediska se rok 2000 stal nereálným.
Soustavu Natura 2000 tvoří 2
typy území, které se liší způsobem vzniku i právním režimem. Je založena na
vědeckých principech, které , a to je dobře, zde převládají nad politickými a
ekonomickými principy. Nejvyšší evropský soudní orgán – Evropský soudní dvůr,
skutečně vykládá legislativu podle její litery i ducha a nikoli podle toho, co
si politická reprezentace právě přeje.
První typ soustavy Natura
2000 představují tzv. oblasti zvláštní ochrany (Special Protection Areas, SPA),
vyhlašované podle druhé nejvýznamnější směrnice, tzv. směrnice o ochraně volně
žijících ptáků (směrnice EHS č. 79/409). Ta uvádí v příloze I seznam 181
druhů či poddruhů ptáků ( ohrožených, přirozeně vzácných, endemických a druhů
s úzkou ekologickou nikou), pro něž jsou členské státy povinny
vyhlásit SPA „ s cílem zajistit
jejich přežití a rozmnožování v areálu rozšíření“:
Článek 1
Tato směrnice se týká ochrany
všech druhů ptáků přirozeně se vyskytujících ve volné přírodě na evropském
území členských států a vztahuje se na ptáky, jejich vejce, hnízda a
stanoviště. Tato směrnice se nevztahuje na Grónsko.
Článek 2
Členské státy přijmou
opatření nezbytná k tomu, aby populace druhů uvedených v článku 1,
byly zachovány na úrovni nebo přivedeny na úroveň, která odpovídá zejména
ekologickým, vědeckým a kulturním požadavkům, přičemž budou brát v úvahu
hospodářské požadavky a požadavky rekreace.
Článek 3
Odst. 2. Ochrana, uchování a obnova biotopů a
stanovišť bude zahrnovat zejména následující opatření :
Ø Zřizování chráněných území
Ø Řízenou péči o prostředí
v souladu s ekologickými potřebami stanovišť uvnitř i mimo chráněná
území
Ø Obnovu zničených biotopů
Ø Vytváření biotopů
Podle článku 4 druhy uvedené
v příloze I jsou předmětem zvláštních opatření a jako podklady pro
hodnocení musí být brány v úvahu také trendy a kolísání početnosti
populací, požadavky na ochranu na pevnině a na moři, opatření pro pravidelně se
vyskytující stěhovavé druhy, neuvedené v příloze I, pokud jde o oblasti
jejich rozmnožování, pelichání a přezimování a místa zastávek na jejich
tahových cestách. Musí být věnována pozornost také ochraně mokřadů a zejména
mokřadů mezinárodního významu. Bude nutná prevence znečišťování nebo
poškozování stanovišť nebo jakýchkoli jiných rušivých vlivů negativně
působících na ptáky.
Dále podle článku 5 musí být
přijata taková opatření nezbytná k vytvoření obecné ochrany všech druhů
ptáků, která zejména zakáže :
a)
Úmyslné
zabíjení nebo odchyt jakýmkoli způsobem
b)
Úmyslné
ničení nebo poškozování jejich hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd
c)
Sběr
jejich vajec ve volné přírodě a jejich držení, a to i prázdných
d)
úmyslné
vyrušování těchto ptáků zejména během rozmnožování a výchovy mláďat, pokud by
toto vyrušování mohlo mít význam z hlediska cílů této směrnice
e)
držení
a chov těch druhů ptáků, jejichž lov a odchyt jsou zakázány.
Dále směrnice uvádí také určité
výjimky z ochrany při zvláštních příležitostech.
Způsob vyhlášení těchto
oblastí je na každém státu, během procesu přípravy a vyhlašování SPA není
členský stát povinen jakkoli své záměry konzultovat ani se svými sousedy, ani
s EK.
Tato volnost má svůj rub
v tom, že členským státům hrozí neustálé nebezpečí v tom, že kdokoli
může podat žalobu k Evropskému soudnímu dvoru a žádat o posouzení, zda
určitá lokalita neměla být rovněž zařazena mezi SPA. Platí také, že i na všech
potenciálních SPA je stát povinen zajistit ochranu pro ptáky v takovém
rozsahu, jako by šlo o vyhlášené SPA. Každý nový členský stát je povinen
vyhlásit SPA k datu vstupu do EU.
Evropsky významná území SCI
Druhým typem území soustavy
Natura 2000 jsou území navrhovaná, schvalovaná a pak vyhlašovaná velmi
komplikovaným postupem podle směrnice o stanovištích č. 92/43. Tento typ
území má 2 různé názvy, které
v našich poměrech, a hlavně pro účely připravované novely zákona č. 114/92
Sb., shrnujeme pod jediný pracovní název : území evropsky významná. Směrnice
obsahuje také 6 příloh, z nichž první dvě jsou zásadní.
Příloha I , Typy přírodních
stanovišť, je seznamem 198 typů přírodních a polopřírodních stanovišť
z celého území EU, která jsou vzácná, zranitelná, ohrožená či jinak významná.
V rámci seznamu jsou pak dále označeny typy tzv. prioritních stanovišť,
tj. biotopy v nebezpečí vymizení. Legislativa EU tak umožňuje přímo
chránit i biotopy. Ochrana biotopů vyžaduje vyhlášení zvláštních oblastí
ochrany a představuje nejdůležitější část směrnice.
Příloha II obsahuje seznam
několika set druhů a poddruhů živočichů a rostlin, ohrožených, zranitelných či
z určitých důvodů vzácných nebo speciálně hodnocených, opět dělených na
prioritní a obyčejnější.
Členské státy mají povinnost
vytvořit tzv. národní seznam lokalit s místem výskytu všech typů stanovišť
podle přílohy I a výskytu všech druhů podle přílohy II na svém území. Pro každý
typ stanoviště a každý druh musí byt do seznamu zařazena nejméně jedna
lokalita, ale státy jsou povinny vyhlásit úplný počet lokalit, tyto lokality,
tvořící národní seznam lokalit, se stávají tzv. navrženými lokalitami
významnými pro ES – pSCI (Proposed Sites of Community Importance).
Příloha I
Referenčním základem pro tuto
přílohu je hierarchická klasifikace stanovišť v rámci programu CORINE (
biotopy CORINE).
Obsahuje typy přírodních
stanovišť zahrnutých do :
1. volné moře a přílivové oblasti
2. mořské útesy a srázy a oblázkové nebo kamenité pláže
3. atlantická a kontinentální slaniska a slané louky
4. středomořská a termoatlantská slaniska a slané louky
5. slané a sádrovcové vnitrozemské stepi
6. mořské duny pobřeží Atlantského oceánu, Severního a Baltského moře
7. mořské duny pobřeží Středozemního moře
8. vnitrozemské duny, staré a odvápněné
9. stojaté vody
10. tekoucí vody
11. vřesoviště a křovitá vegetace mírného pásma
12. submediteránní křoviny a křoviny mírného pásma
13. středomořské stromovité matoraly
14. středomořské křoviny na stanovištích stepního charakteru
15. frygana
16. přirozené travinné porosty
17.
facie
polopřirozených suchých travinných společenstev a křovin
18. tuholisté spásané lesy (dehesy)
19. polopřirozené vlhké vysokostébelné louky
20. mesofilní travinná společenstva
21. rašeliníková kyselá rašeliniště
22. vápnitá slatiniště
23. sutě
24. skalnaté svahy s chasmofytní vegetací
25. ostatní skalní stanoviště
26. evropské lesy mírného pásma
27. středomořské opadavé lesy
28. středomořské tuholisté lesy
29. horské a subalpínské lesy
30. středomořské horské jehličnaté lesy
EK
uzavřela smlouvu s Evropským tematickým střediskem ochrany přírody
(ETC/NC) v Paříži, které je součástí Evropské agentury živ. Prostředí
v Kodani. Toto středisko je oprávněno bez vměšování zvenčí, pouze na
vědeckých principech, provádět posuzování národních seznamů. ETC/NC má pouze 10
zaměstnanců, a proto uzavřelo smlouvy s nezávislými odborníky a odbornými
nevládními organizacemi pro vypracování nezávislé oponentury k národním
seznamům. Aby celá procedura byla průhledná a demokratická, organizuje ETC/NC
tzv. biogeografické semináře pro jednotlivé biogeografické oblasti
v Evropě, kde se debatuje o navržených lokalitách. Většinou se seznamy vrací znovu k doplnění, a to
maximálně dvakrát, pak následuje žaloba u ESD. Ačkoli byl r. 1998 stanoven jako
konečný termín odevzdání seznamů, zatím tak neučinil žádný stát EU. Pokud tak
bude učiněno, , EK schválí národní seznamy a z navržených SCI (pSCI) se
tak stanou SCI schválená. Členské státy pak musí do 6 let prostřednictvím své
národní legislativy vyhlásit tato SCI jako tzv. zvláštní oblasti ochrany, SAC
(Special Areas of Conservation) a teprve po vyhlášení v jednotlivých
státech se tato SAC (spolu s SPA) stanou součástí soustavy Natura 2000.
Vyhlašování
dvou typů chráněných území – SPA a SAC – podle dvou odlišných právních režimů a
na základě různých vědeckých přístupů může vést také k překrývání území.
Na takových překrývajících se odlišných území pak platí dvojí režim právní i
ochranný (viz Nizozemí se 75% území
s dvojím režimem). Určitá lokalita soustavy Natura 2000 může být SPA nebo
SAC nebo obojí dohromady.
Možnosti
uvolnění režimu soustavy jsou velmi malé a prakticky nevýznamné. Pokud určitý
typ prioritního stanoviště nebo místo
výskytu prioritního druhu zahrnuje více jak 5% území státu, může stát požádat o
nevyhlášení lokality jako SAC. U ostatních neprioritních typů stanovišť a
lokalit druhů se má posuzovat relativní význam lokalit na národní úrovni,
jejich celková rozloha, počet typů stanovišť a druhů na jednotlivých lokalitách
a globální význam lokalit v rámci biogeografických oblastí – povinnost
vyhlásit veškeré lokality může být tedy EK zmírněna při schvalování seznamu
pSCI.
Natura
2000 byla od počátku koncipována jako soustava chráněných území, kde
rozhodující je cíl – udržení a zlepšení stavu – při uvědomělém respektování
socioekonomických aspektů při využívání území. Vždy se počítalo s tím, že
součástí území budou i lidská sídla a zemědělská krajina, často již tisíce let
kultivovaná, kde naopak právě obhospodařování člověkem je zárukou existence
určitých typů stanovišť i druhů na ně vázaných.
Natura
2000 by měla v praxi fungovat tak, že na místech výskytu vzácných
stanovišť či druhů bude přísná ochrana (včetně ochrany aktivní, tj. záměrné
zásahy k udržování stanovišť), budou koexistovat chráněné jevy a určité
lidské aktivity, v sídlech a na kultivovaných plochách bude podpora
intenzivních, ale k přírodě šetrných, způsobů hospodaření.
V osídlených oblastech bude nutná podpora vlastníků obcí a pozemků, kterou
lze získat pouze spoluprací, přesvědčováním a finančním motivováním.
Idea
soustavy Natura 2000 se v EU přes všechny uvedené přednosti prosazuje
velmi obtížně. Není tajemstvím, že směrnice
o stanovištích a směrnice o ptácích jsou nejhůře naplňovanými směrnicemi ES
vůbec. Hlavní příčiny tohoto stavu jsou
za prvé v samotném procesu vyhlašování různých typů stanovišť a za
druhé v dvojím režimu území.
U
typů přírodních stanovišť směrnice zavádí zcela novou klasifikaci, v níž
se prolínají prvky fytosociologické, geomorfologické, geologické, ale i
politické. (např. typ 8310 Jeskyně nepřístupné veřejnosti - ?). Odpovědné státy
, vč. ČR, si musí vytvořit nejprve vlastní interpretaci typů podle přílohy I a
pro své konkrétní přírodní podmínky podat vlastní výklad pojmů pro každý typ
lokality kvůli zmapování území. Pokud jde o druhy z Přílohy II, zpoždění
vyvolalo také odhady početnosti a zhodnocení míst výskytu z hlediska
reprezentativnosti stejně jako populační dynamika druhů.
Směrnice
o ochraně volně žijících ptáků je z hlediska vyhlašování území tou
jednodušší a je také pouze národní záležitostí. Naopak směrnice o stanovištích je založena na veřejném
celoevropském procesu. Výklad směrnice o ptácích je značně volný a bývá odkázán
na názory ornitologů a dalších specialistů, a ti často své názory publikují již
po vyhlášení území . Z tohoto
hlediska je již 12 států EU hodnoceno nedostatečně.
Z hlediska
evropského procesu přípravy seznamů stanovišť a druhů je to ještě horší : pro
žádnou z 5 biogeografických oblastí EU dosud proces nedospěl ani
k druhému vědeckému semináři. Problémů vyvolaných rozdílnou organizací
přípravy, odlišností vnitropolitického a administrativního uspořádání,
nerespektováním požadavku na převahu vědeckých kritérií nad politickými, je
opravdu příliš. EK je také příliš benevolentní, co se týče sankcí kvůli
nedodržování časových termínů státy. V rámci územního a prostorového
plánování bude Natura 2000 jediným právním a vynutitelným nástrojem pro
kontrolu činností ve volné krajině. Jedním z hlavních problémů Natury 2000
je také rozdílnost vnitropolitického uspořádání členských zemí EU. Ukazuje se ,
že není důležitá forma státního zřízení, ale zejména míra regionální autonomie.
Západní Evropa se dnes prezentuje jako Evropa regionů, a to z hlediska
naplňování mezinárodních předpisů podle dohodnutého vzoru není vhodné.
Všechny
výše uvedené problémy mají dva společné jmenovatele – podcenění litery a ducha
obou směrnic a podcenění času nezbytného pro skutečnou realizaci. A tak
směrnice požadující brát Naturu 2000 jako čistě vědecký projekt jsou
v některých státech brány v praxi velmi benevolentně a jsou různými
politickými způsoby upravovány.
Nelze
ovšem chápat jenom kvůli tomuto myšlenku a ideu Natury 2000 jako nereálnou,
špatnou či odsouzenou k nefunkčnosti.
Myšlenka
soustavy Natura 2000 je založena na aktivní spolupráci zejména místních
obyvatel podle teze, že příroda se chrání pro člověka ( příp. někdy i před
ním). Směrnice říká, že odborné principy musí absolutně dominovat, zároveň se
však musí brát v úvahu
i požadavky hospodářského rázu. Natura
2000 tak bude mít šanci zabránit velkým a skutečně destruktivním projektům,
jejichž dopady na okolí a přírodu jsou nezvratné.
Potřebné
informace ne starší jak 4 měsíce lze získat na adrese : http://europa.eu.int/comm/environment/nature/home.htm
Tab. 1 Natura 2000 – přehled stavu naplňování směrnice o
ptácích (SPA), stav k 31. 1. 2001
Legenda
: ™ - neúplné anebo chybí
počítačová verze, - úplné a počítačově
zpracované,¡ - úplné,* - neúplné,‚ - zjevně nedostatečné,+ -
výrazný pokrok v posledním období
|
Členský stát |
Počet SPA |
Celk. rozloha (km2) |
%rozlohy státu |
Mapové podkl. |
Formuláře |
Odhad stupně vymezení SPA |
|
Belgie |
36 |
4 313 |
14,1 |
™ |
™ |
¡ |
|
Dánsko |
111 |
9 601 |
22,3 |
|
|
¡ |
|
Finsko |
451 |
27 500 |
8,1 |
|
|
* |
|
Francie |
117 |
8 193 |
1,5 |
|
|
‚ |
|
Irsko |
109 |
2 236 |
3,2 |
™ |
™ |
* |
|
Itálie |
342 |
13 707 |
4,6 |
™ |
™ |
* |
|
Lucembursko |
13 |
160 |
6,2 |
|
|
* |
|
Německo |
617 |
21 672 |
6,07 |
™ |
™ |
* |
|
Nizozemsko |
79 |
10 000 |
24,1 |
|
|
¡ |
|
Portugalsko |
47 |
8 468 |
9,2 |
|
|
* |
|
Rakousko |
83 |
12 080 |
14,4 |
|
|
* |
|
Řecko |
52 |
4 965 |
3,8 |
|
|
* |
|
V.Británie |
209 |
8 648 |
3,5 |
™ |
™ |
* |
|
Španělsko |
260 |
53 602 |
10,7 |
™ |
™ |
* |
|
Švédsko |
394 |
24 647 |
5,5 |
|
|
* |
|
EU |
2 920 |
209 792 |
|
|
|
|
Tab. 2 Natura 2000 – přehled stavu naplňování směrnice o
stanovištích (SCI – Sites of Community Importance/ významné lokality)
Legenda
: ™ - neúplné anebo chybí
počítačová verze, - úplné a počítačově
zpracované,¡ - úplné,* - neúplné,‚ - zjevně nedostatečné,+ -
výrazný pokrok v posledním období
|
Členský stát |
Počet navržen. SCI |
Celk. rozloha (km2) |
%rozlohy státu |
Mapové podkl. |
Formuláře |
Odhad úplnosti nár. seznamu |
|
Belgie |
209 |
1 105 |
3,1+0,5 |
™ |
™ |
‚ |
|
Dánsko |
194 |
10 259 |
6,6+17,2 |
|
|
* |
|
Finsko |
1 381 |
47 154 |
12,4+1,5 |
™ |
|
* |
|
Francie |
1 030 |
31 440 |
4,9+0,8 |
™ |
™ |
‚ |
|
Irsko |
362 |
3 091 |
14,1 |
™ |
™ |
‚+ |
|
Itálie |
2 507 |
49 364 |
16,4 |
|
|
* |
|
Lucembursko |
38 |
352 |
13,6 |
|
|
* |
|
Německo |
2 196 |
15 175 |
3,9+1,9 |
™ |
™ |
‚ |
|
Nizozemsko |
76 |
7 078 |
6+11 |
™ |
™ |
* |
|
Portugalsko |
94 |
12 150 |
17,3+0,6 |
|
|
* |
|
Rakousko |
127 |
9 144 |
10,9 |
|
|
* |
|
Řecko |
234 |
26 522 |
17,6+2,5 |
|
|
* |
|
V. Británie |
386 |
17 660 |
5,2+2,2 |
™ |
|
‚ |
|
Španělsko |
937 |
88 076 |
17,2+0,7 |
|
™ |
*+ |
|
Švédsko |
2 454 |
50 996 |
12 +0,4 |
™ |
™ |
* |
|
EU |
12 225 |
388 243 |
12,2 |
|
|
|
V oblasti ochrany přírody Česká republika připravila a předala
předběžné seznamy druhů a biotopů (podle definice – v zájmu
Společenství), které hodlá navrhnout k doplnění příloh Směrnic 79/409/EEC
a 92/43/EEC a uskutečnila v tomto směru technické konzultace
s Evropskou komisí. Byla zahájena příprava odborných podkladů pro
vytvoření soustavy Natura 2000, jakož i příprava novelizace zákona č. 114/1992
Sb., o ochraně přírody a krajiny za účelem transpozice Směrnic 79/409/EEC
a 92/43/EEC. Bude nutné :
Ø vyjasnit otázku přechodného období pro implementaci Směrnice 92/43/EEC –
termín 06/2000,
Ø připravit a vydat Interpretační manuál
o typech přírodních stanovišť významných
pro Společenství k implementaci Směrnic 79/409/EEC a 92/43/EEC
a zahájit pilotní mapování biotopů – termín 12/2000,
Ø připravit odborné podklady pro vytvoření soustavy NATURA 2000 (mapování
biotopů a druhů, vytvoření jednotné databáze, revize soustavy chráněných
území a jiných vyhlášených území) na jejich základě vypracovat seznam
lokalit SPA a SAC tvořících soustavu NATURA 2000 podle Směrnic 79/409/EEC
a 92/43/EEC – termín 2001–2004,
Ø předložit vládě ke schválení návrh novely zákona č. 114/92 Sb., o ochraně
přírody a krajiny a připravit návrh novelizace jeho prováděcích
předpisů za účelem transpozice Směrnic 79/409/EEC a 92/43/EEC – termín
12/2001,
Ø předložit vládě ke schválení návrh Národní
strategie biologické rozmanitosti a návrh Akčního plánu ochrany
biodiverzity v ČR – termín 3/2001.
1. Vytváření
soustavy NATURA 2000
Existující národní soustava zvláště chráněných území na území ČR je
poměrně reprezentativní a chrání nejcennější ekosystémy a stanoviště druhů z
pohledu národní ochrany. Soustava NATURA 2000 je však založena na odlišném principu,
ochraně typů stanovišť a druhů významných z hlediska celého Společenství, proto
musí být vymezena nezávisle na této již existující infrastruktuře. V souladu s
ustanoveními směrnice je soustava NATURA 2000 založena na nejnovějších
vědeckých informacích o druzích a typech přírodních stanovišť v zájmu
Společenství, vyskytujících se na území členského státu. Navržení seznamu
lokalit soustavy NATURA 2000 proto předchází shromáždění veškerých relevantních
údajů o druzích a biotopech, nutných pro vyhodnocení nejlepších lokalit z
hlediska jejich ochrany, včetně získání údajů nových. Byla zpracována analýza
nutných kroků pro vytváření soustavy NATURA 2000. V první fázi bude dokončena
analytická část – soustředění dostupných relevantních informací o druzích a
biotopech v zájmu Společenství, pro jejichž ochranu mají být vyhlášeny lokality
soustavy NATURA 2000. Tato inventarizace bude základem pro analýzu mezer v
datech, které je nezbytné o druzích a biotopech doplnit. Na základě zpracované
analýzy proběhne doplňování dat v terénu. Nutné je pro tyto účely modifikovat
informační systém pro ukládání takových dat. Zároveň je možné prověřit
stávající zvláště chráněná území (např. NP, NPR, zóny CHKO a další) a jiná
vyhlášená území (např. ÚSES, Ramsarské lokality, BR UNESCO apod.), zda-li
splňují kritéria pro zařazení do soustavy NATURA 2000. Souběžně jsou
zpracovávány seznamy pro doplnění příloh směrnic. Rozšíření soustavy NATURA
2000 o další země si vyžádá doplnění druhů a biotopů, významných z hlediska
Společenství, o další druhy a biotopy, vyskytující se na území členských států.
Členské státy navrhují takové druhy a biotopy, které jsou významné pro ochranu
přírody nejen na jejich území, ale i na území celého Společenství. Předběžné
seznamy druhů a typů stanovišť, které již byly v březnu 2000 zaslány Evropské
komisi, budou modifikovány a upřesněny.
2.
Vytvoření systému přísné ochrany rostlinných a živočišných druhů, uvedených v
příloze IV směrnice (druhy vyžadující přísnou ochranu)
Současný systém obecné ochrany živočichů a rostlin ani ochrana zvláště
chráněných živočichů a rostlin, vyplývající z ustanovení zákona č. 114/1992
Sb., není vzhledem k požadavkům směrnice dostačující. Zabezpečení přísné
ochrany živočichů a rostlin, uvedených
v příloze IV směrnice (+ navržených členskými státy a schválených Komisí), bude
zakotveno v ustanoveních novely zákona o ochraně přírody a krajiny.
1.
Klasifikace biotopů
Nejproblematičtějším
krokem při identifikaci soustavy NATURA 2000 bude vytipování nejvhodnějších
lokalit z hlediska jejich způsobilosti pro ochranu přírodních stanovišť,
uvedených v příloze I směrnice. V České republice existuje dlouholetá tradice v
typizaci vegetace (C-M fytocenologický směr, soubory lesních typů,
geobiocenologická typologie a další systémy), nicméně klasifikace biotopů tak,
jak je chápána a interpretována závazným manuálem EK (biotopy vymezené na
základě geografických charakteristik a kombinace charakteristických druhů), u
nás neexistuje. Ačkoli u nás byl modelově používán podobný systém CORINE
BIOTOPES, neexistují u nás podrobné údaje o rozšíření biotopů na celém území
ČR. Pro účely identifikace lokalit SAC bude tedy nutné vytvořit převodní klíč
biotopů v zájmu Společenství v návaznosti na fytocenologické, u lesních
stanovišť i na typologické jednotky. Na základě této příručky proběhne plošné
mapování jednotek na celém území ČR i podrobné mapování v navržených lokalitách
soustavy NATURA 2000. Vzhledem k tomu, že mapování biotopů bude náročné na
odbornost a kapacity, vyžádá si jeho kvalitní provedení značné časové období.
Zkušenosti z členských zemí EU jednoznačně prokazují, že kvalitní příprava
soustavy NATURA 2000 není bez odpovídajících finančních a odborných kapacit a
alespoň několika sezón možná. Proto ČR navrhuje přechodné období pro
implementaci této směrnice.
2. Vymezení lovitelných druhů
Uvedení
některých druhů, na které se vztahuje přísná ochrana v rámci soustavy NATURA
2000 (příloha IV), mezi zvěří v prováděcí vyhlášce k zákonu o myslivosti (např.
rys ostrovid, vydra říční) je v rozporu s požadavky směrnice. Pouze druhy,
které jsou zařazeny
v příloze V, mohou být předmětem určitých opatření na jejich obhospodařování,
ostatní druhy jsou chráněné podle této směrnice, je zakázán jejich lov a
odchyt. Je nutné novelizovat příslušné právní předpisy na úseku myslivosti a
dosáhnout shody se statutem ochrany podle směrnice.
3.
Rozšíření druhů
Téměř
všechny dosavadní údaje, vztahující se k rozšíření druhů, jsou vztaženy ke
čtvercům síťového mapování, nikoli k vlastním lokalitám. Protože pro navržení
lokalit soustavy NATURA 2000 je však potřeba znát přesně lokalizovaná území s
výskytem rostlin a živočichů, jež jsou předmětem ochrany, je nutné mít výskyt
druhů vztažený ke konkrétním jasně definovaným lokalitám. Z důrazu, kladeného
Evropskou komisí na aktuálnost a spolehlivost vědeckých informací, vyplývá
potřeba doplnit plošné mapování o druzích zařazených do přílohy II (+
navrhovaných pro rozšíření této přílohy) směrnice a získat údaje o jejich početnosti
a populační dynamice.
4. Zdroje dat
Je nutné
vytvořit jednotný informační systém pro ukládání dat; téměř všechny nálezové
databáze dosud byly a jsou budovány nezávisle na sobě. Některá data jsou
deponována mimo rezort ŽP, u některých datových zdrojů existuje nepřehledné
množství vlastníků. Některá data bude nutné od vlastníků odkoupit. Je nezbytné
vytvořit převod dat do společného formátu, předepsaného Evropskou komisí.
5.
Ochranné podmínky
Záměrem
soustavy NATURA 2000 je chránit druhy a biotopy v zájmu Společenství v podílu,
ve kterém se vyskytují na území členského státu. Zkušenosti z členských států
ukazují, že nejméně 15% území bude v průměru pokryto soustavou NATURA 2000.
Jelikož ČR se vyznačuje relativně zachovalými přírodními hodnotami ve srovnání
se zeměmi západní Evropy, bude také nezanedbatelná část území státu pokryta
lokalitami soustavy NATURA 2000. Protože kritéria pro výběr lokalit jsou
výhradně vědecká, zcela jistě nebudou mezi seznamem lokalit pouze území ve
vlastnictví státu. Důležité je proto zajistit možnost hospodaření vlastníkům a
uživatelům pozemků a stanovit příslušná kompenzační opatření za újmy, způsobené
případným omezením hospodaření.
Tabulka
požadavků na institucionální a materiálové zabezpečení
Požadavek
|
Provádějící
instituce |
Nezbytné
změny oproti současnému |
|
|
Současnost |
Optimální
stav |
||
|
Celková koordinace odborných
aktivit |
AOPK ČR |
AOPK ČR |
Zajištění
finančních zdrojů, |
|
Shromažďování stávajících údajů
a jejich vyhodnocování - “gap analysis” |
AOPK ČR |
AOPK ČR, |
Zajištění
finančních zdrojů, |
|
Mapování + sběr , ukládání,
zpracování a vyhodnocování nových dat |
0 |
spolupracující
instituce a externisté |
Zajištění
finančních zdrojů |
|
Zajištění koncepční a metodické
činnosti, zapojení úřadů státní správy |
0 |
MŽP |
Personální
posílení, |
|
Vytvoření a zprovoznění funkční
databáze |
AOPK ČR |
AOPK ČR |
Personální
posílení, |
|
Vytvoření odborných,
vzdělávacích a informačních materiálů pro státní správu, odbornou i širokou
veřejnost |
0 |
AOPK ČR,
MŽP, |
Finanční
zdroje, |
|
Školení odborných
spolupracovníků a školení státní správy |
0 |
AOPK ČR,
MŽP, |
Zajištění
lektorů, zajištění finančních zdrojů, zahraniční stáže |
|
Monitorování stavu vyhlášených
lokalit soustavy NATURA 2000 – příprava systému |
0 |
AOPK ČR +
externisté |
Vytvoření
metodiky, |
|
Komunikace s dotčenými osobami
(okresní úřady, vlastníci, uživatelé pozemků) - příprava |
0 |
MŽP |
Zabezpečení
informovanosti dotčených osob o navržených lokalitách soustavy NATURA 2000,
zabezpečení fin. zdrojů |
|
Zpracování plánů péče pro
modelové lokality soustavy NATURA 2000 |
0 |
AOPK ČR
+ externisté |
Zabezpečení
finančních zdrojů |
|
Vypracování plánů péče pro
jednotlivá území, trvalé monitorování, zajištění EIA |
0 |
SCHKO |
Zabezpečení
finančních zdrojů, |
|
Vypracování a zavedení systému
kontroly dodržování režimu NATURA 2000 |
0 |
ČIŽP |
Personální
posílení |
U správ CHKO dochází k zásadní koncepční změně, kdy v připravované
novele zákona o ochraně přírody a krajiny je navržen model tzv. územních správ,
pečujících kromě vlastních CHKO i o území NATURA 2000 (včetně vypracovávání
plánů péče a monitorování stavu území). Při 24 územních správách a 78 okresech
připadá v průměru jedna územní správa na 3 okresy. Tři pověření pracovníci jsou
operativní minimum.
Vzhledem k tomu, že lokality soustavy NATURA 2000 budou pokrývat
značnou část území ČR, nebude možné vyhnout se omezení rozsahu či způsobů
hospodaření v některých oblastech. Vlastníci a uživatelé pozemků budou nuceni
přizpůsobit způsob hospodaření na lokalitě soustavy NATURA managementu
příslušné lokality. V některých případech může znamenat vhodný management i
absenci jakéhokoli způsobu hospodaření. Běžnou praxí v zemích EU je vyplácení
kompenzačních poplatků vlastníkům a správcům za omezení v hospodaření či za příslušný
management, pokud možno na střednědobém smluvním základě. Tato finanční
kompenzace je prakticky nevyhnutelná, pokud je lokalitou soustavy NATURA 2000
soukromé území. Po vstupu do EU se ČR zapojí do finančních nástrojů EU pro
oblast životního prostředí, zejména do programu LIFE. Z tohoto programu je
možné financovat projekty zaměřené na řízenou péči o lokality soustavy NATURA
2000, ochranu přírodních stanovišť a druhů v zájmu Společenství, zejména v
kombinaci druhové ochrany s ochranou vhodných stanovišť. Další možností je
financovat přijetí a realizaci záchranných programů pro druhy, jejichž ochranu
považuje Společenství za prioritní.
V rámci sladění legislativ EU a
České republiky při přípravě vstupu do EU bude předložena novela zákona 114/92
Sb. do konce
r. 2001. Garantem realizace zákonů EU v oblasti životního prostředí je
MŽP, které také pověřilo Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR koordinací
činností směřujících k vybudování soustavy Natura 2000 na území ČR. Bylo
zjištěno, že zdroje informací o druzích a stanovištích jsou značně nesourodé a
rozptýlené.
Identifikace
oblastí zvláštní ochrany SPA podle směrnice o ptácích bude vycházet z již
vymezených ptačích území (IBA). Česká společnost ornitologická určila na našem
území celkem 16 oblastí IBA. Z tohoto hlediska je také vyhodnocován
nedávno uveřejněný seznam mokřadů v ČR a jako SPA jsou navrhovány i další
suchozemské lokality. Dalším důležitým krokem při určování SPA bude vyhodnocení
vývojových trendů o početnosti a rozšíření ptačích druhů a poddruhů
z přílohy I směrnice o ptácích. Území navrhovaná jako SPA musí zahrnovat
také klíčová hnízdiště, zimoviště, místa zastávek a pelichaniště v ČR se
běžně vyskytujících druhů, pro něž musejí být SPA vyhlašována jako příspěvek ČR
k ochraně těchto taxonů v celé EU.
Daleko větší problémy vyvolává směrnice o
stanovištích, neboť se týká (kromě ptáků) celé bioty a většiny biotopů. Vědecky
podložené vymezení zvláštních oblastí ochrany (SAC) ztěžuje fakt, že chybí
většina údajů o rozšíření cílových druhů a poddruhů rostlin i živočichů, chybí
informace o populačních trendech, celkové početnosti na území ČR a hustotě
místních populací, data jsou nepřesně lokalizována, naprosto neúplné jsou údaje
o bezobratlých a nižších rostlinách. Na celkovém doplnění údajů a mapování
v terénu se podílí nejen pracovníci státní ochrany přírody, ale také
externí specialisté, a v neposlední řadě také nevládní organizace.
Největší
problémy však způsobuje nedostatek údajů o rozšíření a rozloze typů přírodních
stanovišť, protože v ČR chybí systém klasifikace stanovišť. Existuje pouze několik systémů klasifikace vegetace,
které se musí nejprve sjednotit a vytvořit tak jednotnou soustavu stanovišť pro
podmínky přírody a krajiny v ČR – tzv. převodní klíč. Bude vytvořena
interpretační příručka typů přírodních stanovišť, která následně umožní tzv.
kontextové mapování stanovišť. Získají se tak spolehlivé informace o skutečném
aktuálním výskytu a rozloze každého typu přírodního stanoviště uvedeného v příloze I na území ČR – budou
mapovány jednotlivé cílové typy přírodních stanovišť. Všechny údaje získané při
tvorbě soustavy Natura 2000 v ČR budou ukládány do databází Informačního
systému ochrany přírody (ISOP), zabezpečovaného AOPK ČR.
Na
přípravě soustavy Natura 2000 se budou podílet kromě orgánů státní správy a
odborných institucí státní ochrany přírody také univerzity, ústavy AV ČR,
vědeckovýzkumná pracoviště, soukromé firmy, jednotlivci, vlastníci pozemků,
nevládní organizace, občanská sdružení i široká odborná veřejnost. Právě
nevládní organizace by měly být kritickými oponenty již zpracovaných dokumentů,
zejména národního seznamu lokalit významných pro ES. Myšlenka této soustavy skutečně
vychází z aktivní spoluúčasti obyvatelstva. Při určování SPA a SAC bude
nutné využít co nejvíce odborných kapacit a finančních zdrojů také proto, že ČR
zřejmě nebude poskytnuto žádné přechodné období , tzn., že veškeré povinnosti
vyplývající z obou směrnic bude ČR muset splnit k datumu 1. 1. 2003
jako předpokládanému datu vstupu ČR do EU. Většina terénních údajů by tak měla
být získána v r. 2001.
Všechny
takto získané potřebné údaje a informace mají samozřejmě i jiný význam než jen
pro vytváření soustavy Natura 2000 – jde přeci o skutečnou ochranu přírody a
krajiny nejen u nás , ale v celé Evropě. Mnohem náročnější jistě bude
udržení příznivého stavu lokalit soustavy Natura 2000 – jejich aktivní ochrana
a řízená péče (management krajiny) bude něco stát i z rozpočtu státu.
Legislativa ES na ochranu přírody se tak stává jedinečnou příležitostí, jak
zabezpečit kvalitní péči o národní přírodní dědictví v celé Evropě –
s plnohodnotným přispěním ČR.